KLÁŠTER

Letos bude dokončena první etapa rekonstrukce hlavní budovy kláštera, tu realizuje Život bez bariér, pod vedením paní Jitky Fučíkové. Aby nepropadlo 43 milionů Kč z fondů Evropské unie, muselo město převzít nad touto akcí záštitu – např. vyslalo místostarostu Pavla Bouchnera do správní rady Života bez bariér, a hlavně město zajistilo další potřebné peníze na financování akce.

Na tuto první etapu v celkové hodnotě 125 milionů se městu podařilo vyjednat i spoluúčast kraje ve výši 36 milionů Kč. Kraj v tomto reprezentuje v Nové Pace ekonomický náměstek hejtmana Rudolf Cogan, který je po dobu výstavby za Královéhradecký kraj předsedou dozorčí rady Života bez bariér.

Posledním provozem (do roku 2006) v budově kláštera byla krajská nemocnice, nicméně kraj nemocnici provozoval jen několik let a vedení kraje brzo rozpoznalo nemožnost dalšího provozu historického špitálu. Rozhodlo se provoz nemocnice ukončit a převést ho do jičínské nemocnice. V té chvíli kraj klášter prakticky opustil a nebyla vůle obrovskou budovu s několika vedlejšími dále udržovat. Podařilo se ale v rámci dotací (30 mil. Kč) od Evropské unie opravit vedlejší, novější provozní budovu.

Složitě se pak hledalo další financování náročných rekonstrukcí historické budovy kláštera. V zastupitelstvu kraje se nakonec našlo 25 (45) členů zastupitelstva, kteří pochopili, o co jde - Ivan Adamec, Martin Červíček, Jana Drejslová, Václav Řehoř, Oldřich Vlasák, Jan Birke, Pavel Hečko, Jiří Štěpán, Edita Vaňková, Aleš Cabicar, Leoš Heger, Milan Sommer, Pavel Bělobrádek, Vladimír Derner, Zdeněk Fink, Karel Klíma, Anna Maclová, Martina Berdychová, Dana Kracíková, Jan Sobotka, Josef Lukášek, Otakar Ruml a Miroslav Matějka (a samozřejmě Rudolf Cogan). Miroslav Kodydek z Jičína, vázán klubem. nemohl věc podpořit hlasováním, ale klášteru pomáhal. Tito budou dlouho připomínáni - pomohli zachránit stavbu kláštera z počátku 18. století natěsno stojícího u Kostela Nanebevzetí Panny Marie (pro Paku ekvivalent Notre Dame nebo baziliky Sv. Petra).

Sjednané podmínky jsou velmi komplikované, jde o spolupráci několika vnitrostátních subjektů, ministerstva a Evropské unie. Město pět let po dokončení převezme objekt do svého vlastnictví a zrekonstruované prostory vypůjčí Životu bez bariér pro pokračování sociálních služeb. Zároveň již v letošním roce začneme klášterní refektář využívat jako bezbariérovou obřadní síň města. Renovace se dočkal i přiléhající rajský dvůr s obnovenou studnou.

Nyní před námi stojí příprava druhé etapy rekonstrukce kláštera, a to druhého nadzemního patra a půdního prostoru včetně komplexní renovace střechy. S ohledem i na památkovou ochranu objektu jsme rozhodli o využití druhého patra pro záměr výstavní síně a zázemí muzea. Vznikne zde velký expoziční univerzální sál, malý sál, audiovizuální místnost, badatelna, úpravna exponátů, vstupní café s kasou, sociální zázemí a kanceláře se zasedačkou. Pro výstavní činnost bude možné využít i velkorysou chodbu na straně k rajskému dvoru.

V podkroví jsou navrženy depozitáře pro muzeum. Ve třech místnostech o celkové podlahové ploše 244 m2 by mělo vzniknou kvalitní klimaticky stabilní prostředí pro sbírkový fond. To má nyní kvalitou i velikostí nedostatečné prostory v bývalé škole ve Štikově. Právě v souvislosti s půdní výstavbou chceme zrenovovat celou střechu, budeme usilovat o to, aby to byl tzv. uznatelný výdaj, a bylo možné ji podstatnou měrou zaplatit z dotací.

Klademe důraz na zachování genia loci, „památkově pečujeme“; chceme důstojné trvalé využití této nejvýznamnější kulturní památky, tak aby se stala součástí života našeho města.

I tato druhá etapa bude finančně náročná, bude to srovnatelné s etapou první – i a tento projekt v hodnotě přes sta milionů chceme letos požádat o dotaci z programu IROP z fondů Evropské unie. Nebude jednoduché ji získat, ale my nikdy neházíme flintu do žita předem, ale kdo jiný by měl být úspěšný v čerpání dotací, než Nová Paka.

Zrenovovat celý klášter v Nové Pace se zdálo ještě před pár lety zcela nemožné – byla to rozpadající se opuštěná krajská nemocnice, pořádně do ní nikdo po desetiletí neinvestoval, pro nás to byly hroutící se „Hradčany“, tedy degradující dominanta města. Že to není s takto rozsáhlým barokním objektem jednoduché, ukazuje i trápení kolegů z Jičína, kde se s podobně velkým historickým objektem jezuitské koleje nedaří již 30 let téměř vůbec pohnout.

V Nové Pace se na souboru budov kláštera udělalo už hodně práce. Dvacet let už město pravidelně podporuje rekonstrukci barokního chrámu Nanebevzetí Panny Marie, kterou postupně realizuje římskokatolická církev. Nyní pokračují restaurátorské práce v interiéru. Packá farnost obdržela i Cenu kraje za obnovu výmalby klášterního chrámu.

Příští rok dokončíme schody ke klášteru. Ty jsme před pěti lety bezúplatně převzali od církve a nyní je vracíme do původnějšího stavu.

Věříme, že se podaří rekonstrukci kláštera v následujících letech dotáhnout. Důležité je vědět, co chceme a na to mít připravenou projektovou dokumentaci. Chceme klášter po 250 letech obnovit do jeho původní krásy a zajistit jeho dobrou životnost aspoň na dalších 100 let. Z historické perspektivy je to duchovní centrum širší packé pospolitosti.