Člověk musí někdy zariskovat, aby se mohl posunout dál

20.10.2006 jsem zastavil domek bance, složil skoro milionovou jistinu kraji a podepsal s Královéhradeckým krajem kupní smlouvu na splátky na areál novopackého kláštera s vizí a cílem opravit ho a zprovoznit pro hendikepované. Jít do toho s danými životními zkušenostmi, nejlepší ženou na světě, s důchodem ca 7600,- a podporou rodiny a několika málo přáteli byla naprostá šílenost. Po deseti letech velmi tvrdé práce, ohromných nervů, mnoha tvrdých podrazů od mnoha byrokratů, politiků, zákonodárců, atd. (až na pár vyjímek), hodně slz (zejména mé ženy), mohu sdělit, že jsem 27.10.2016 ,,elektronicky" podepsal na https://mseu.mssf.cz projekty a rekonstrukci poslední samotné budovy kláštera (která je už dnes žádostmi naplněna). Zbývající budovy jsou v plném provozu, nacpané k prasknutí lidmi s hendikepem, kteří zde našli sociální služby, rovnocennou komunitu a hlavně bydlení a práci. A vypadá, že jsme vše z poslední rekonstrukce konečně splatili a jedeme v zisku. Tzn. vždy dodržíme náš plán, naše tvrzení a naše závazky. Tak zjara uvidíme zda se bude rekonstruovat. Už to není na nás, je to na jiných, my - tým ŽBB, z.ú. (a spolupracující na projektu) jsme pro záchranu novopackého kláštera udělali maximum. Hezký den všem.

(Josef Fučík)