Projekt klášter

Kláštery na Jičínsku

NOVÁ PAKA

Bývalý konvent pavlánů

u kostela Nanebevzetí P. Marie

Založení řeholního domu pavlánů v Nové Pace je neodmyslitelně spjato s osobností majitele panství Rudolfa, svobodného pána z Tiefenbachu, který svou poslední vůlí, sestavenou roku 1650, odkázal pavlánům prostředky a zavázal své dědice vystavět klášter. Bratrům navíc věnoval chotečský statek, koupený již roku 1644 od vídeňských servitů. Po smrti fundátora (1653) vykonala poslední vůli jeho manželka Marie Eva, rozená ze Šternberka, která pro výstavbu našla místo u starého kostelíka P. Marie a již roku 1654 nechala kopat základy nového kláštera, k němuž byl položen základní kámen 25. června 1655. Výstavba trojkřídlé budovy se však značně zdržela, a tak se teprve roku 1701 mohli do nové budovy nastěhovat první pavláni, dosud obývající provizorně zámeček na svém panství v Chotči. Slavnost uvedení proběhla dne 8. května 1701 za přítomnosti hradeckého Biskupa Bohumíra Kapouna ze Svojkova. Ke kostelu byl položen základní kámen 11. června 1709 a vedením stavby byl pověřen Jakub Blažejovský, údajný člen Tovaryšstva Ježíšova a stavitel. Budování pak pokračovalo velmi pomalu, pokud se vůbec rozeběhlo, protože teprve v roce 1715 byl stržen starý kostelík P. Marie. Uctívaná pozdně gotická mariánská socha byla tehdy načas přenesena (6. května) do refektáře, v němž byly provizorně slouženy mše. Až po dalších devíti letech byl nový chrám, zatím patrně bez vnitřního zařízení, vysvěcen 11. srpna 1724. Po vybavení mobiliářem, k němuž sbírali almužny i novopačtí občané roku 1727, následovala druhá konsekrace, provedená 28. října 1732 hradeckým biskupem Mořicem Adolfem, vévodou saským. Doplňování dalšího inventáře pokračovalo i v následujících letech a teprve až krátce před zrušením řádu bylo takřka dokončeno. Architekta konventních budov neznáme, sporné je autorství kostela, který patří do tzv. radikální skupiny, připisované Kryštofu Dientzenhoferovi. Někdy se považuje za autora také téměř imaginární osobnost J. Blažejovský. Roku 1737 bylo před kostel představeno schodiště, upravené pak roku 1906. Nějaký čas po zrušení kláštera v roce 1785 zde žilo ještě několik řeholníků, než byli po krátké době vystěhováni (29. června 1789). Statky, přináležející klášteru a po zrušení propadlé Náboženskému Fondu, zakoupili roku 1824 Trautmannsdorfové. Klášter byl po roce 1791 po částech rozprodáván, kostel však zůstal zachován, pod patronátem Trautmannsdorfů, jako filiální. V roce 1801 byl v prvním patře konventních budov umístěn vychovávací vojenský ústav pro děti, přeložený sem z Jičína. V novější době došlo k opravě střech kostela i kláštera, když původní zničil 13. dubna 1858 požár. Oprava následovala vzápětí a opravený kostel tak mohl posvětit jičínský vikář, P Antonín Petera, již 14. října téhož roku. V roce 1865 byla vyměněna střecha kostelní věže, poškozená bleskem. Konventní budovy byly roku 1872 přeměněny na nemocnici, pro jejíž potřeby byly postupně adaptovány. Naproti tomu kostel byl po roce 1926 restaurován pod památkovým dohledem.

Konventní budovy mají velice chudé fasády, architektonicky málo zajímavé. Pozoruhodný je především kostel, ale opět spíše svou dispozicí a klenebním systémem, než fasádami. K jednoosému průčelí je poněkud neorganicky připojena po pravé straně v ustupující linii zvonice; toto spojení svádí k domněnce o dodatečné změně stavebního programu a mladším původu zvonice. Průčelí lemují po stranách dvojice pilastrů, vysazené na vysokých soklech; uprostřed fasádu prolamuje poměrně jednoduchý portál a vysoké okno nad ním. Pilastry s římsovými hlavicemi nesou plné kladí a ukončující konkávkonvexně zvlněný štít, nad nímž je ještě nástavec s volutovými křídly. Po jejich stranách jsou sochy pavlánských světců; při vstupu do kostela byly nověji, v roce 1783, vztyčeny sochy sv. Mikuláše a sv. Erasma.

Konventní budovy, přiléhající po západní straně ke kostelu, uzavírají třemi dvoutraktovými křídly čtvercový rajský dvůr, čtvrté křídlo tvoří jen ambit. Ve dvou protilehlých křídlech se zachovala diagonálně umístěná schodiště, v západním křídle je valeně zaklenutý refektář, vystupující z budovy konventu samostatným trojosým risalitem (křídlem). Menší samostatný přístavek prevetů se nalézal v severozápadním nároží.

Jednolodní dispozice neorientovaného kostela vznikla průnikem nestejně velkých elipsovitých prostorů, z nichž největší je střední. Přestože je stavba podélná, dochází tak k její silné centralizaci. Poněkud nevhodné dimenze iónských pilastrů v interiéru, s nadměrně vysokým kladím a nízce položenou klenbou, vedly mnohé badatele k úvahám, že tento kostel nepatří do tzv. radikální skupiny. Kostel je však prostorově řešen osobitě a dotváří tak soubor chrámových architektur zmíněné skupiny. Během své dlouhodobé výstavby byl patrně poněkud pozměněn jen v proporcích. Klenbu kostela zdobí fresky s náměty ze života sv. Františka z Pauly a z mariánské legendy; výmalba pochází snad z doby kolem roku 1770 a nelze vyloučit, že vyšla z okruhu Josefa Kramolína, který je určitě autorem iluzivní architektury hlavního oltáře. Větší část zařízení (oltáře a varhany s balustrádou kruchty) vznikla po dokončení kostela, některé kusy byly vyhotoveny až koncem 18. století (klasicistní kazatelna) a na počátku 19. století (tabernákly oltářů). Pozoruhodný je soubor barokních soch u varhan, kde putti s hudebními nástroji vytvářejí celou kapelu. Nejvýznamnějšími uměleckými díly jsou pozdně gotická socha Madony a především obrazy Petra Brandla z let 1725-26 na protějškových oltářích sv. Františka z Pauly a sv. Jana Nepomuckého. Z mladšího vybavení jsou umělecky cenná plátna Josefa Führicha z roku 1831.

PhDr. Pavel Vlček, Encyklopedie českých klášterů. LIBRI 1997

Literatura: A. Matějček, Nová Paka, PNU 1945; H. G. Franz, Bauten und Baumester d. Barockzeit in Böhmen, Leipzig 1962, 75 a pozn. 136 na s. 228.

Současnost: Kostel je přístupný o bohoslužbách či při koncertech, zbývající část kláštera je sídlem Nemocnice v Nové Pace a Léčebny dlohodobě nemocných. Klášter se nachází na vyvýšeném místě a je dobře viditelný od autobusového nádraží. Přístupová cesta je velmi strmá a začíná na křižovatce pod náměstím, je také možno přijít schodištěm, které ústí přímo naproti kostelu.

 

 

Otevření budovy Centrum bez bariér 15.-16.9.2011

Odstranění havarijního stavu v atriu bývalé hlavní klášterní budovy

V bývalé hlavní budově paulánského klášterního areálu v Nové Pace se nachází rajská zahrada, která doposud nebyla využívána pro činnost sdružení.

Práce na Centru Klášter - 2007/2008

Areál bývalé nemocnice v Nové Pace 2006

Pořízení kláštera - Zprávy ČT1 - 18.9.2006

Příběh kláštera Paulánů v Nové Pace

Stránky