Švýcarsko

Švýcarská federace se skládá z 26 kantonů s celkovým počtem 7,92 milionů obyvatel, z čehož zhruba pětinu tvoří cizinci. Švýcarsko je součástí Schengenského prostoru, avšak jednání o vstupu do Evropské Unie občané v referendu odmítli a tak, krom Lichtenštejnska, je Švýcarsko jedinou zemí Střední Evropy, která není členem EU.

Ve Švýcarsku existují čtyři základní jazykové oblasti – německá (64 % obyvatel), francouzská, italská a rétorománská (0,5% obyvatel) a tedy i čtyři úřední jazyky, kterými mohou občané na základě zákonem daného práva komunikovat se všemi spolkovými úřady.

 

Moderní Švýcarsko vzniklo v první polovině 19. Století, kdy tehdejší elity spolu soupeřících států, kantonů, ukončily staletou tradici válčení. K tomuto kroku vedly kromě ekonomických i politické a obranné důvody. Menší správní celky totiž samy o sobě nemohly jednotlivě obstát, jak ekonomicky, tak ani vojensky. V roce 1848 tak bylo státní zřízení změněno z konfederace na federaci, jejímž základem je spolková ústava. Mimo spojenectví zvolily kantony také společný směr zahraniční politiky, která ustanovovala Švýcarsko jako přísně neutrální.

 

Důležité bylo pro Švýcary poznání, že války nevedou k prosperitě a spokojenosti lidu, což bylo poznání na svou dobu revoluční. Ve Švýcarsku se také začala zavádět participace občanů na politice již v posledních desetiletích 19. století, zatímco ve zbytku Evropy se o tomto tématu začíná diskutovat až o století později.

 

Občan je ve Švýcarsku „nejvyšším suverénem“. Občanům jsou podřízeny spolkový, kantonální i městské parlamenty (rady). V praxi je zvykem některá práva – podle oblasti a zájmů – propůjčit reprezentantům. Jedná se ale vždy o propůjčení dočasné a záleží na spokojenosti občanů, jestli tu či onu pravomoc po určité době nezařadí zpět mezi své výlučné kompetence. K politickým právům občanů, jak na úrovni obcí/měst a kantonů, tak na úrovni spolkové, patří nejenom referendum, ale také zákonodárná iniciativa. Zajímavostí je, že na spolkové úrovni bylo volební a hlasovací právo žen ustaveno až v únoru roku 1971.

Švýcarsko je federací 26 autonomních kantonů. V míře autonomie se postavení kantonů nijak neliší, rozdíl je jen v počtu zástupců ve stavovské radě (jedné z komor parlamentu). Každý z kantonů má vlastní parlament, zákony, vládu, rozpočet i ústavu, podobně jako je tomu ve spolkových zemích Německa.

Obě komory parlamentu volí nejvyšší spolkový výkonný orgán, sedmičlenou spolkovou radu. Spolková rada je volena na základě principu konkordance tj. začlenění pokud možno největšího počtu stran do vlády. Předsedu vlády Švýcarsko nezná, vláda rozhoduje v konsensu nebo hlasováním, její rozhodnutí jsou ale podřízena lidu a parlamentu; reprezentační funkci spolkového prezidenta vykonává, vedle svých dalších funkcí, každý rok jiný spolkový radní.

 

Síla a základ švýcarské ekonomiky je v malých a středních firmách, které vytvářejí přes 90% domácího produktu země. Švýcarsko se z převážně zemědělsky orientovaného státu vyvinulo ve stát s rozvinutým průmyslem různého charakteru: hodinářství, přesné a jemné strojírenství, přístrojová technika, chemický průmysl, potravinářský průmysl, farmaceutický průmysl, lékařské přístroje a vybavení aj.

Patrně nejznámější oblastí služeb ve Švýcarku je bankovnictví, známé bankovním tajemstvím, které je udržované i přes tlaky konkurence.

Turistika v Alpách je po rozvoji dopravy a tím i dostupnosti hor, jezer atd. další významnou oblastí hospodářství Švýcarska neboť na sebe váže množství souvisejících činností. Turistika přispěla v 19. a 20. století k rozvoji těch nejchudších částí Švýcarska, Alp. Zpočátku pouze zábava bohaté aristokracie se v druhé polovině 20. století stala záležitostí dostupnou pro významnou část světového obyvatelstva.

 

 

Kanton Curych (německy Kanton Zürich) je německy mluvící kanton, který se nachází na severovýchodě Švýcarska, severně od Alp. Oficiálním jazykem je němčina, ale v tomto kantonu lidé mluví švýcarským dialektem němčiny, curyštinou (Züritüütsch). Kanton se dělí na 12 okresů a jeho hlavním městem je Curych. Jde o nejlidnatější švýcarský kanton, v němž žije asi 1,2 milionu obyvatel. Kromě toho je Curych také kantonem nejbohatším, který stal finančním a průmyslovým centrem země. Celková rozloha kantonu je 1729 km2. Ke Švýcarské konfederaci byl kanton Curych připojen již v roce 1351. Většina místních obyvatel je protestantského vyznání. Kanton je známý svými jezery, které se rozkládají na ploše 73 km2. Největší je Curyšské jezero, následují pak jezera Greifensee a Pfäffikersee.

Kanton Curych je vyhledávanou rekreační oblastí. Samotný Curych je zajímavý svým starým centrem, muzei, galeriemi a také polohou na břehu jezera.

 

 

KANTON BASILEJ tvořil mezi lety 1501-1833 jeden celek. V roce 1833 došlo k rozdělení Kantonu na dva polokantony: Basilej-město a Basilej-venkov.
 

  Basilej (německy Basel) je město v severozápadní části Švýcarska při hranicích s Francií a Německem. Je hlavním městem       

  polokantonu Basilej-město. Má asi 170 000 obyvatel. Významný je farmaceutický a chemický průmysl. Městem protéká řeka

  Rýn.