Návštěva švýcarského experta pro bezbariérovost v ČR

Projekt: „Výměna zkušeností a dobré praxe v oblasti integrovaného přístupu k péči o pohybově postižené pro zlepšení kvality jejich života“

Ve dnech 28.5.2012 - 1.6.2012 navštívila Českou republiku v rámci projektu financovaného z Fondu Partnerství, programu švýcarsko-české spolupráce, expertka pro bezbariérovost arch. Silvie Heinzmann ze Švýcarska. Cílem studijní cesty bylo získat nové poznatky týkající se bezbariérovosti budov, infrastruktury a veřejných prostranství v ČR. Týdenní program byl tvořen především exkurzemi zaměřenými na architektonicky zajímavé objekty, historické i moderní, a společnými konzultacemi švýcarského a českých expertů na téma architektura a bezbariérovost.

V den příjezdu absolvovali účastníci prvního dne programu, paní Heinzmann a zástupci občanského sdružení Život bez bariér, odpolední program v hlavním městě Praha. První zastávkou byl Domov sv. Karla Boromejského v Řepích. Domov je církevní zařízení, v němž se potkávání čtyři světy, a to svět řeholnic konfederace milosrdných sester sv. Karla Boromejského, seniorů a nemocných lidí, odsouzených žen a civilních zaměstnanců. Posláním domova je poskytování služeb věkem pokročilým a nemocným lidem. V přilehlém objektu se nachází denní stacionář Domova sv. Karla Boromejského, který je určen pro seniory, jejichž rodinní příslušníci nemohou zajistit péči v době, kdy chodí do zaměstnání. Součástí komplexu je bezbariérová odpočinková zahrada. Celý komplex je dobrým příkladem bezbariérového historického objektu. V rámci prohlídky neměl zástupce sdružení Život bez bariér, vozíčkář, problém dostat se do všech prostor jednotlivých objektů. Vnitřní chodby objektu jsou barevně rozlišeny, což usnadňuje seniorům orientaci. V budově se také nachází prostorný výtah, bezbariérové sociální zařízení a všechny místnosti jsou jasně označeny. Drobný nedostatek co se bezbariérovosti týká, představuje uchycení madel na stěnách vnitřních chodeb. Madla jsou připevněná příliš vysoko a v některých místech na sebe nedostatečně navazují. Setkání v domově se zúčastnil i předseda Nadace Dobré dílo sester sv. Karla Boromejského, pan Staněk. Tato nadace dlouhodobě spolupracuje jak s Domovem sv. Karla Boromejského tak i s občanským sdruženým Život bez bariér. Pan Staněk vysvětlil paní Heinzmann systém financování nadace.

Další zastávkou byla národní kulturní památka Vyšehrad. Účastníci programu si prohlédli nejen tuto památku, ale také další architektonicky zajímavé objekty, viditelné z jejích hradeb. Zahrady, hradby a okolní prostranství Vyšehradu jsou z 90 % bezbariérové, dostupné lidem na invalidním vozíku. Součástí programu bylo setkání se zástupkyní Evropské rozvojové agentury Praha, která projekt švýcarsko-české spolupráce se sdružením Život bez bariér konzultovala a podílela se na jeho přípravě.

První workshop byl na programu v úterý, 29.5.2012, a jeho cílem bylo seznámit paní Heinzmann s projektem Nová Paka – Město bez bariér, který občanské sdružení Život bez bariér ve spolupráci s městem Nová Paka realizuje od roku 2005. V rámci workshopu zmapovali jeho účastnici bezbariérová místa ve městě Nová Paka a navštívili vybrané objekty poskytující občanům Novopackého regionu sociální a další služby. Paní Heinzmann se s účastníky workshopu podělila nejenom o své názory a připomínky týkající se současného stavu bezbariérovosti města Nová Paka, ale také o nápady a návrhy možných zlepšení. Například bylo zjištěno, že některé kontrolované přechody přes komunikaci a značení chodníků odpovídají českým, nikoliv však již švýcarským normám. Na Novopacku je v současné době cca 30 % obchodů a veřejných budov bezbariérových, některé z nich byly paní Heinzmann ukázány.

Další zastávkou byl Domov pro seniory v Nové Pace, který patří mezi nově vybudovaná sociální zařízení. Jednolůžkových a dvoulůžkových pokojů využívá 65 klientů. Součástí zařízení je venkovní bezbariérová terasa a bezbariérové venkovní prostranství s altánem. V objektu je velmi dobře vyřešeno, jak barevné rozlišení podlaží, tak názorné označení místností. V podstatě veškeré prostory až na balkóny u jednotlivých pokojů a sociální zařízení v přízemí objektu jsou pro osoby na invalidním vozíku přístupné. V blízkosti Domova pro seniory se nachází budova Domu s pečovatelskou službou. V tomto objektu se nachází pouze 1 bezbariérový byt a také jeho balkóny a terasy jsou pro osoby na invalidním vozíku nepřístupné.  

Odpolední program byl zaměřen na prohlídku nově otevřeného objektu Centra bez bariér a hlavní barokní budovy bývalého Paulánského kláštera v Nové Pace. Oba tyto objekty se nacházejí v areálu sdružení Život bez bariér. Centrum bez bariér je plně bezbariérové a slouží osobám se zdravotním postižením i seniorům. Paní Heinzmann si měla možnost v Centru bez bariér prohlédnout chráněné dílny a vyzkoušet si výrobu některých tradičních podkrkonošských výrobků.

V následném bloku absolvovala paní Heinzmann prohlídku všech prostor Centra bez bariér a hlavní klášterní budovy za doprovodu zástupců občanského sdružení Život bez bariér a projektanta Ing. arch. Doubka. Na závěr programu prvního dne se setkali účastníci workshopu v pronajatém salonku s technickým vybavením, aby se po zhlédnutí videoprojekce a prostudování fotodokumentace a projektové dokumentace připravované revitalizace klášterní budovy podělili o své poznatky a připomínky týkající se bezbariérových řešení. Od paní Heinzmann měli zástupci sdružení možnost získat poznatky, které budou využity při realizaci přestavby historické budovy kláštera. Například bude použita informace o tom, že většina masivních dveří u veřejných historických budov ve Švýcarsku je vybavena automatickým otevíráním. Tento příklad dobré praxe bude zahrnut do rozpočtu připravované revitalizace klášterní budovy. Jak bylo domluveno na závěr workshopu, spolupráce mezi paní Heinzmann a arch. Doubkem bude pokračovat i v budoucnu.

Další den pokračoval program návštěvou města Hradec Králové. Prvním, velmi zajímavým bodem programu, byla návštěva nově zrekonstruovaného areálu Regiocentra za účasti projektantů stavby, manželů Dařbujánových. Všichni zúčastnění: Zástupci občanského sdružení Život bez bariér, paní Heinzmann, poslankyně Českého parlamentu ČR paní Lesenská a zástupci krajského úřadu Královéhradeckého kraje (KHK) měli možnost si prohlédnout prostory jednotlivých budov Krajského úřadu i část přilehlého prostranství. Paní Heinzmann velmi zaujal leitmotiv celého areálu použitý na dveřích, osvětlení, nábytku i venkovní fasádě jednotlivých objektů. Účastníci prohlídky zjistili, že i v nově zrekonstruovaném areálu  Regiocentra se nacházejí místa, která jsou pro osoby na invalidním vozíku nedostupná. Například bariérové sociální zázemí v chodbě u pracovny hejtmana KHK či schodišťová plošina k jednacím sálům s nosností maximálně 220 kg, kterou nelze využít pro osobu na elektrickém vozíku.  Také hlavní jednací sál není zcela bezbariérový.  Pro vozíčkáře jsou zde dostupné pouze dvě zadní řady jednacích lavic. Pokud by tedy vozíčkář zastával funkci hejtmana, či člena rady KHK, nemohl by za současných podmínek jednání z předních, pro tyto zástupce KHK určených, lavic řídit. Tyto problémy by bylo možné vyřešit pomocí drobných úprav. Další problém představuje parkování v suterénu areálu Regiocentra, které je znemožněno těm, kteří přijedou dodávkou či jiným vyšším dopravním prostředkem, neboť vjezd do garáží nemá potřebnou výšku. Většina organizací přepravujících zdravotně postižené však právě tyto dopravní prostředky využívá. Bohužel je dle stavebního zákona vše v pořádku. Občanské sdružení Život bez bariér proto připraví písemný podnět na příslušnou změnu stavebního zákona, který bude předán paní poslankyni Ing. Lesenské do Parlamentu ČR.

Příjemným zážitkem byla pro účastníky programu návštěva nově otevřené bezbariérové kavárny nacházející se na Pivovarském náměstí areálu Regiocentra, kde jsou zaměstnaní lidé se zdravotním hendikepem. V těsné blízkosti Pivovarského náměstí se nachází nově vybudované terasy pod Kanovnickými domy. Již na první pohled se jedná o unikátní rekonstrukci, která byla hrazena z evropských fondů. Návštěva teras je nezapomenutelným zážitkem, ovšem z nepochopitelných důvodů jsou všechny části teras bariérové. Přitom by bylo možné propojit bezbariérovým chodníkem Pivovarské náměstí Regiocentra s horní částí teras jen s malými náklady. Nyní se zde nacházejí zbytečné, tři dolu a opět nahoru vedoucí, schody. Zcela nepochopitelně je také vyřešen příchod k terasám od spodního parkoviště. Mezi parkovištěm a spodním vchodem na terasy vede velmi frekventovaná hlavní komunikace, avšak přechod pro chodce v těchto místech zřízen nebyl. Výstupem bude podnět, který bude občanské sdružení Život bez bariér směřovat na dopravní odbor Magistrátu města HK.

Odpolední program byl zaměřen na prohlídku architektonicky zajímavých staveb města Hradec Králové, která byla doplněna o informace týkající se historie města. Za účasti architektky Šilhánkové, zastupitelky Magistrátu města Hradec Králové, se účastníci programu při procházce městem seznámili s bezbariérovými řešeními jednotlivých budov, veřejné a dopravní infrastruktury i venkovních prostranství. Například v blízkosti Velkého náměstí se nachází Klicperovo divadlo s velmi hezky řešeným bezbariérovým hlavním vchodem. Odtud se pak nabízí procházka Žižkovými sady. Ty jsou sice v horní části bezbariérové, avšak tato část je zakončena schodištěm, u kterého cesta pro osoby na invalidním vozíku končí.

V rámci workshopu měli všichni účastníci možnost zkontrolovat bezbariérovost mnoha přechodů, chodníků, komunikací a prostranství. Dle získané fotodokumentace je zřejmé, že některé jsou vybudovány přesně dle českých norem, jiné jsou pak buď nedokončené či je jejich řešení zmatečné a to i pro lidi bez zdravotního omezení. Neboť švýcarské a české normy nejsou, co se bezbariérových řešení týká, totožné, nepanovala v některých případech mezi švýcarským a českými účastníky programu shoda.

Poslední zastávkou v Hradci Králové byly Jírovy sady, které jsou z 90 % pro osoby na elektrickém vozíku dostupné. V jejich blízkosti se také nachází architektonicky velmi zajímavý objekt vodní elektrárny.

Poslední workshop, který se konal ve čtvrtek, 31.5.2012, byl věnován bezbariérovosti některých historických staveb Královéhradeckého regionu. První zastávkou byla přehrada v Bílé Třemešné, další pak barokní areál Hospitalu Kuks, jehož součástí je České farmaceutické muzeum i nádherná sochařská výzdoba od Matyáše Bernarda Brauna. V současné době je téměř celý areál bariérový, avšak odpovídající bezbariérová řešení by měla být součástí nedávno zahájené velkolepé rekonstrukce financované převážně z evropských fondů. Po jejím ukončení plánují účastníci projektu areál opět navštívit, aby bezbariérovost objektu zkontrolovali.

Poslední zastávkou čtvrtečního programu byl Františkánský klášter v Hostinném, který prošel v roce 2007 rozsáhlou rekonstrukcí. Nyní se v objektu nachází městská knihovna a expozice městského muzea. I zde nalezli účastníci programu několik nedostatků týkajících se bezbariérovosti objektu, jako jsou poměrně vysoké prahy mezi místnostmi, bariérový únikový východ a bariérový vstup do rajského dvora. Naopak příkladem dobré praxe je instalace schodišťové plošiny o nosnosti 250 kg, která je vhodná i pro osoby na elektrickém invalidním vozíku. Park kolem objektu je upravený, ovšem štěrk na venkovních cestách není pro kolečka invalidního vozíku, či kočárku zcela vyhovující. Příkladem dobré praxe je úprava povrchu formou speciálního lepidla, které spolu se štěrkem vytvoří celistvý a pevný povrch.

Pro švýcarskou návštěvu byl připraven také kulturní program, konkrétně divadelní představení UP´END´DOWN souboru Cirk La Putyka ve společenském centru UFFO v Trutnově.

Poslední den návštěvy paní Heinzmann v ČR byl věnován diskuzi o získaných poznatcích, které se týkají bezbariérových řešení používaných v České republice a Švýcarsku, dále pak shrnutí 1. studijní návštěvy zástupců občanského sdružení Život bez bariér ve Švýcarsku, která proběhla v březnu 2012, a také zhlédnutí pořízené fotodokumentace.

V Nové Pace, dne 2.6.2012
Jitka Fučíková