Švýcarsko-česká spolupráce z Fondu Partnerství

Švýcarsko - 2. studijní cesta

Se zaměřením na získávání poznatků v oblasti sociálních služeb a ochrany práv zdravotně postižených a porovnávání zkušeností z České republiky s poznatky a praxí švýcarských partnerů projektu

Jednání se zúčastnili zástupci Život bez bariér, o.s. ve dnech 30.9 - 5.10. 2012 v oblastech Thurgau a Bern.

Christian Lohr- zástupce Národní rady švýcarského parlamentu - Arbon

30. 9. 2012

Hned první den po příjezdu do Švýcarska měli zástupci občanského sdružení možnost setkat se s p. Christianem Lohrem. Pan Lohr se dlouhodobě zasazuje o zlepšování podmínek umožňujících integraci zdravotně postižených do společnosti a úzce spolupracuje s mnoha subjekty, které se v této oblasti angažují. V prosinci 2011 byl zvolen do švýcarské Národní rady, kde se stal členem Komise pro sociální zabezpečení a zdraví a Redakční komise. Zájmy zdravotně postižených tak prosazuje prostřednictvím své zákonodárné iniciativy a práce v sociálně-zdravotní komisi. V rámci 6 revize spolkového zákona o invalidním pojištění se například podílel na prosazení návrhu o zavedení Příspěvku na asistenci.

S panem Lohrem diskutovali zástupci občanského sdružení o několika oblastech.

Jako první téma byl vybrán stále aktuální systém příspěvku na asistenci a jeho účel. Možnost zažádat o příspěvek na asistenci získali zdravotě postižení ve Švýcarsku od 1.1. 2012. Nárok na tento příspěvek mají ti zdravotně postižení, kterým je vyplácen tzv. příspěvek v nemohoucnosti (Hilflosenentschädigung). Ten se vyplácí každé osobě, která kvůli poškozenému zdraví potřebuje nepřetržitě pomoc druhé osoby nebo osobní dohled k provádění základních úkonů každodenního života. Z této skupiny pojištěnců mají na příspěvek na asistenci (PA) nárok pouze ti, kteří nežijí v ústavním zařízení či se toto zařízení chystají opustit, neboť smyslem PA je podpořit zdravotně postižené vést samostatný a zodpovědný život. Příspěvek na asistenci zdravotně postiženým pomáhá uhradit náklady na pomoc a péči, která je pro vedení tohoto způsobu života nezbytná.

Základní princip příspěvku na asistenci spočívá v tom, že se zdravotně postižení stávají zaměstnavateli, a to v pravém slova smyslu, se všemi povinnostmi, které jsou s tímto postavením spojeny. Zdravotně postižení si díky PA mohou vybrat, kdo, kdy, kde, jak a jak dlouho jim bude pomáhat.

PA je vyplácen měsíčně a jeho výše se odvozuje od počtu hodin a typu potřebné asistence, které jsou stanoveny individuálně s ohledem na potřeby konkrétního zdravotně postiženého, s přihlédnutím k rozsahu asistence, kterou je možné uhradit z jiných zdrojů.

PA má několik společných rysů s v ČR vypláceným příspěvkem na péči, jehož princip fungování zástupci občanského sdružení panu Lohrovi v krátkosti popsali.

Zavedení PA úzce souvisí s trendem v oblasti péče o zdravotně postižené, který je ve Švýcarsku v posledních letech podporován, a který spočívá v podpoře domácí péče, která následně umožňuje postupně omezovat kapacitu ústavních zařízení. Švýcarsko se vždy mohlo chlubit velmi vysokou kvalitou péče o zdravotně postižené, při které byly využívány nejnovější metody a poznatky a která byla zajištěna pomocí moderního vybavení. Avšak jednalo se především o péči ústavní. Až v posledních letech začíná být výrazněji podporována integraci osob se zdravotním postižením do společnosti a nově přijímané prostředky podpory zdravotně postižených se tak v prvé řadě soustředí na vytváření podmínek pro to, aby zdravotně postižení mohli vést život v domácím prostředí. Neboť je v ČR podporován stejný trend, seznámili zástupci občanského sdružení p. Lohra s informacemi o pilotním projektu deinstitucionalizace pobytových zařízení sociálních služeb, který v ČR probíhá v rámci projektu zaměřeného na podporu transformace sociálních služeb.

P. Lohr ve stručnosti představil zástupcům občanského života systém sociálních služeb pro zdravotně postižené ve Švýcarsku, který je velmi decentralizovaný. O většině prvků tohoto systému si rozhodují samostatně jednotlivé švýcarské kantony (případně jednotlivé obce), kterých je celkem 26, a tak by se dalo zjednodušeně říci, že ve Švýcarsku existuje 26 různých systémů péče a služeb pro zdravotně postižené, mezi nimiž mohou existovat značné rozdíly. Krátce byly také zmíněny: systém financování péče o zdravotně postižené spolu s konceptem invalidního pojištění, které je povinné pro všechny obyvatele, a systém vyplácení invalidního důchodu, jehož výše je mimo jiné odvislá od výše příjmů zdravotně postiženého. Při dostatečně vysokém příjmu zdravotně postiženého může být tak výše jeho invalidního důchodu nulová. Při určování výše příspěvku na asistenci se však k příjmovým a majetkovým poměrům zdravotně postiženého nepřihlíží.

Co se týká zmíněného invalidního pojištění, toto je součástí povinného sociálního pojištění a v případě zaměstnanců se jeho sazba pohybuje kolem 1,4% (zaměstnavatel a zaměstnanec platí každý 0,7%). Z výběru tohoto pojištění jsou ve Švýcarsku financovány služby a péče o zdravotně postižené.  (Více informací o švýcarském systému sociálního zabezpečení naleznete v připravované Studii analyzující spektrum služeb pro zdravotně postižené, která bude občanským sdružením Život bez bariér vydána v rámci projektu Švýcarsko-české spolupráce začátkem roku 2013).

V průběhu rozhovoru s p. Lorem přišly na řadu také otázky týkající se zvládání jeho každodenních činností. P. Lohr nás seznámil se způsobem pořízení kompenzačních pomůcek a uvedl příklady bezbariérovosti veřejné dopravy. Do bezbariérových opatření ve veřejné dopravě je ve Švýcarsku investováno velké množství finančních prostředků a tak jsou dopravní prostředky všech druhů hromadné dopravy velmi dobře přizpůsobeny pro přepravu osob s různými typy zdravotního postižené. Pro zdravotně postižené je také za přijatelnou cenu k dispozici nabídka speciální taxislužby.

Více informací o aktivitách p. Christiana Lohra naleznete na jeho osobních webových stánkách - www.lohr.ch.

Brüggli - Romanshorn

1. 10. 2012

Organizace Brüggli představuje se svými zhruba 700 spolupracovníky jednu z největších vzdělávacích a integračních institucí ve východním Švýcarsku, která nabízí vzdělání, službu podporovaného zaměstnávání a pracovní uplatnění postiženým s mentální i fyzickým hendikepem od 16 let věku.

Organizace nabízí vzdělání a pracovní uplatnění v oblastech mechanického průmyslu, montáže, textilní výroby, řízení a administrativy prodeje a nákupu, managementu kvality, IT a grafiky, tisku a litografie, gastronomie, účetnictví a daní, personální administrativy a logistiky. V roce 2012 představovala nabídka vzdělání pro zdravotně postižené téměř 55 oborů v délce trvání od 1 do 4 let. Vzdělání je rozděleno na teoretickou část, která je realizována ve vzdělávacím středisku organizace, a praktickou část, kterou studenti absolvují v jejích jednotlivých provozech. Tyto provozy tvoří dohromady rozsáhlý sociální podnik, ve kterém nacházejí pracovní uplatnění někteří z absolventů studia. Ostatním organizace pomáhá zprostředkovat zaměstnání na volném trhu práce.

Jednotlivé provozy Brüggli nabízejí svým zákazníkům velké množství služeb a výrobků, mezi něž patří např. dětské vozíky za kolo, bedny pro přepravu psů, textilní výrobky oděvní i doplňkové, a další.  

P. Markus Kümin, vedoucí Centra pro pracovní integraci, provedl zástupce občanského sdružení všemi provozy organizace, nechal je nahlédnout do pracovního dne několika desítek zaměstnanců a studentů a seznámil je s informacemi o systému vzdělávání a pracovní integrace zdravotně postižených, který organizace nabízí.

Provoz organizace je financován ze zhruba 40% státem, 30% tvoří příspěvky jednotlivých kantonů a zbývajících 30% tvoří příjmy z prodeje vlastních výrobků a služeb. Vzdělání je zdravotně postiženým poskytováno zdarma, stejně tak jako služba podporovaného zaměstnávání, jejíž součástí je také pracovní asistence.  Vedle vzdělání zajišťuje Brüggli pro své studenty také ubytování. Další aktivity, které jdou nad rámec vzdělávacích činností, jako jsou volnočasové aktivity, již do nabídky organizace nespadají. Služby organizace využívají zhruba ve stejném poměru muži i ženy.

Aby se organizaci dařilo umisťovat absolventy na volný trh práce, tvoří jednu z hlavních náplní práce p. Kümina rozvíjení vztahů s korporátní sférou.  K tomu patří aktivní navazování kontaktů se všemi nově vznikajícími podnikatelskými subjekty v regionu, péče o vztahy se stávajícími partnery z řad soukromých firem, i pravidelná setkání pro zástupce soukromého sektoru, která organizace pořádá v prostorách svého sídla a jichž se pravidelně účastní zástupci až několika desítek firem. Firmy si s pomocí specialistů Centra pro pracovní integraci mohou vytipovat mezi studenty své budoucí zaměstnance a umožnit jim tak získat pracovní zkušenosti ve svém provozu již během jejich studia.