A je tu nový rok 2022…

Denní stacionář zůstal beze změn (počet a složení klientů).
Počkal na nás vánoční strom se všemi ozdobami, na terase svítil strom venkovní a sobíci (také ještě nikam neutekli).
Zima, do které jsme se během vánočního volna přehoupli, nepokračovala jako zimav pravém smyslu slova,
byla obleva – pršelo.
V úterý 4.1. jsme se my zaměstnanci sešli na informační schůzi.P. ředitelka nás seznámila
s obsazením a rozložením prostor v nové budově kláštera, všichni budeme vědět, která
okna budou patřit ke kterému oddělení, kde bude kuchyň, kde relaxační místnost…
Už v prvním týdnu jsme vymysleli s klienty aktivitu v kuchyni – připravovali, smažili a servírovali jsme
bramboráky. Osvěžili jsme si i jak má vypadat správně prostřený stůl.
7.1. tedy „po Třech králích“, jsme se rozžehnali se vší tou vánoční nádherou.
Učili jsme se ukládat ozdoby, balit jednotlivé kousky, rozmotávat světýlka a ukládat vše do krabic.
Ta trocha melancholie byla přebita, venkovním sněžením a radosti z bílé zimy.
Na stacionáři jsme se opět vrátili do aktivního režimu: dopolední rozcvičky
 („sakra, sakra“, nikdo z klientůdoma o vánocích necvičil).
 Škoda, my to ale společně napravíme.
Opakovali jsme školní znalosti a prakticky trénovali dovednosti:
Na poště Vlastík posílal dopis, nakupovalo se, doplnili jsme zásoby surovin v kuchyni, učíli se platit.
Umíme správně přecházet silnici? Ano, na přechodě přece!  Rozhlížíme se, raději 2x.
Dáváme pozor na nástrahy zimy – náledí, neudržované chodníky. Vozíčkáři i starší lidé, to
to nemají jednoduché. I my si vzájemně pomáháme a podpíráme ty bojácné a méně stabilní.
Když bylo nevlídně až příliš, a venku hroziloi riziko úrazu, pustili jsme v telce něco naučného
o přírodě v Česku nebo i nějakou oddychovou pohádku.
Vařili jsme dýňovou polévku, ty dvě dýně z naší sklizně, už měli tu svojisprávnou expirační dobu spotřeby!
S klienty jsmekouleli meruňkové knedlíky, to byly boule za ušima, jak jim chutnali.
10.1. nám přibyl nový klient Ondra. Šikovný kluk, který je tak pečlivý a dodržuje stanovený režim
tak důsledně, že to občas „vykolejí„ i nás „ paní učitelky“.
Pro radost a získání nových vjemů na DS, jsme se svolením vedení, pořídili akvárium a rybu.
Od teď tedy máme živou bytost o kterou se musíme starat!!Pokoukání je to ale uklidňující.
Závěr měsíce byl i přes podivnou „covidovou dobu“, zpestřen zážitkem vskutku nevšedním -
- navštívili jsme Biograf Český ráj v Jičíně, „Šťastný nový rok 2“.
Cestovali jsme autobusem, pro některé záležitostvšednodenní,pro jiné zážitek ojedinělý.
Zabalili jsme potřebné doklady a pomůcky -„pozor nikam, bez roušky!“.