Spolupráce mezi službami

S přijetím prvního nevidomého uživatele do denního stacionáře Života bez bariér, Nová Paka vyvstala pracovníkům denního stacionáře potřeba lépe se zorientovat v problematice osob se zrakovým znevýhodněním, naučit se efektivní metody práce s nevidomými a rozšířit tak nabídku služby.

Denní stacionář oslovil předsedkyni Sjednocené organizace nevidomých SONS Ing. Lucii Čurdovou, v oblastní pobočce Jičín. Velice vstřícně ba přímo živelně nám nabídla spolupráci, pracovníci SONSu nás navštívili v Nové Pace, proběhly dvě schůzky jedna pro instruktáž pracovníků denního stacionáře a druhá směrovaná již přímo k uživateli a jeho zákonnému zástupci. Pracovníci, a doufáme, že i rodina uživatele, získali řadu užitečných typů, kontaktů a rad.

Byla domluvena návštěva jičínské pobočky, kde jsme s uživatelem vyzkoušeli řadu pomůcek pro nevidomé – hmatové obrázky, hmatové knihy, hry – zvukové pexeso, člověče nezlob se a především pomůcky pro zvládání praktického života. Dvě hry byly zapůjčeny dennímu stacionáři s tím, že na další návštěvě si budeme moci vypůjčit další. Uživatel si den velmi užil a s maminkou přemýšlejí, které pomůcky do budoucna pořídit.

Dalším bodem spolupráce se stal společný výlet do Botanické zahrady v Liberci, pořádaný organizací SONS Jičín ve spolupráci se SONSem Liberec a Tyflocentrem Liberec. Výlet uživatele za podpory pracovníka denního stacionáře se mohl uskutečnit v rámci Lady clubu Denního stacionáře. Ve středu ráno se v Jičíně sešla parta velice přátelských lidí, kteří jak jsme v průběhu dne poznali, nás vzali mezi sebe a kdykoliv nám podali pomocnou ruku. Výlet provázelo krásné horké letní počasí a musíme vřele doporučit návštěvu botanické zahrady s jejími skleníky tropické a subtropické květeny v takovém počasí, protože po odchodu ze skleníků, Vám naše letní parno najednou připadne krásně osvěžující.

Pro nevidomé je návštěva botanické zahrady pastvou pro všechny fungující smysly, jak už jsem uvedla,  vnímáte různé typy horka, vzdušné vlhkosti, zvuky ptactva, bublání umělých vodopádů a potůčků, setkáváte se s řadou hmatových vjemů, ale nade vším stojí vůně, kterých byla zahrada plná. Loučili jsme se vůní kosatcových květů, které zahrada nyní předvádí v pestrobarevné paletě mnoha odrůd. Abychom nasytili i další smysl – chuť (v botanické zahradě se nesmí nic ochutnávat), následoval závěrečný a velice očekávaný bod programu oběd v blízké restauraci s milou obsluhou.

Uživatel hodnotil výlet slovy: „mám radost, že mám takovou radost“.  Což je hodnocení, které našim oběma službám (Životu bez bariér a SONSu) dělá také radost. Děkujeme tímto článkem za spolupráci a práci Sjednocené organizaci nevidomých a jejím pracovníkům a těšíme se na další spolupráci.