Projekt klášter

Kláštery na Jičínsku

NOVÁ PAKA

Bývalý konvent pavlánů

u kostela Nanebevzetí P. Marie

Založení řeholního domu pavlánů v Nové Pace je neodmyslitelně spjato s osobností majitele panství Rudolfa, svobodného pána z Tiefenbachu, který svou poslední vůlí, sestavenou roku 1650, odkázal pavlánům prostředky a zavázal své dědice vystavět klášter. Bratrům navíc věnoval chotečský statek, koupený již roku 1644 od vídeňských servitů. Po smrti fundátora (1653) vykonala poslední vůli jeho manželka Marie Eva, rozená ze Šternberka, která pro výstavbu našla místo u starého kostelíka P. Marie a již roku 1654 nechala kopat základy nového kláštera, k němuž byl položen základní kámen 25. června 1655. Výstavba trojkřídlé budovy se však značně zdržela, a tak se teprve roku 1701 mohli do nové budovy nastěhovat první pavláni, dosud obývající provizorně zámeček na svém panství v Chotči. Slavnost uvedení proběhla dne 8. května 1701 za přítomnosti hradeckého Biskupa Bohumíra Kapouna ze Svojkova. Ke kostelu byl položen základní kámen 11. června 1709 a vedením stavby byl pověřen Jakub Blažejovský, údajný člen Tovaryšstva Ježíšova a stavitel. Budování pak pokračovalo velmi pomalu, pokud se vůbec rozeběhlo, protože teprve v roce 1715 byl stržen starý kostelík P. Marie. Uctívaná pozdně gotická mariánská socha byla tehdy načas přenesena (6. května) do refektáře, v němž byly provizorně slouženy mše. Až po dalších devíti letech byl nový chrám, zatím patrně bez vnitřního zařízení, vysvěcen 11. srpna 1724. Po vybavení mobiliářem, k němuž sbírali almužny i novopačtí občané roku 1727, následovala druhá konsekrace, provedená 28. října 1732 hradeckým biskupem Mořicem Adolfem, vévodou saským. Doplňování dalšího inventáře pokračovalo i v následujících letech a teprve až krátce před zrušením řádu bylo takřka dokončeno. Architekta konventních budov neznáme, sporné je autorství kostela, který patří do tzv. radikální skupiny, připisované Kryštofu Dientzenhoferovi. Někdy se považuje za autora také téměř imaginární osobnost J. Blažejovský. Roku 1737 bylo před kostel představeno schodiště, upravené pak roku 1906. Nějaký čas po zrušení kláštera v roce 1785 zde žilo ještě několik řeholníků, než byli po krátké době vystěhováni (29. června 1789). Statky, přináležející klášteru a po zrušení propadlé Náboženskému Fondu, zakoupili roku 1824 Trautmannsdorfové. Klášter byl po roce 1791 po částech rozprodáván, kostel však zůstal zachován, pod patronátem Trautmannsdorfů, jako filiální. V roce 1801 byl v prvním patře konventních budov umístěn vychovávací vojenský ústav pro děti, přeložený sem z Jičína. V novější době došlo k opravě střech kostela i kláštera, když původní zničil 13. dubna 1858 požár. Oprava následovala vzápětí a opravený kostel tak mohl posvětit jičínský vikář, P Antonín Petera, již 14. října téhož roku. V roce 1865 byla vyměněna střecha kostelní věže, poškozená bleskem. Konventní budovy byly roku 1872 přeměněny na nemocnici, pro jejíž potřeby byly postupně adaptovány. Naproti tomu kostel byl po roce 1926 restaurován pod památkovým dohledem.

Konventní budovy mají velice chudé fasády, architektonicky málo zajímavé. Pozoruhodný je především kostel, ale opět spíše svou dispozicí a klenebním systémem, než fasádami. K jednoosému průčelí je poněkud neorganicky připojena po pravé straně v ustupující linii zvonice; toto spojení svádí k domněnce o dodatečné změně stavebního programu a mladším původu zvonice. Průčelí lemují po stranách dvojice pilastrů, vysazené na vysokých soklech; uprostřed fasádu prolamuje poměrně jednoduchý portál a vysoké okno nad ním. Pilastry s římsovými hlavicemi nesou plné kladí a ukončující konkávkonvexně zvlněný štít, nad nímž je ještě nástavec s volutovými křídly. Po jejich stranách jsou sochy pavlánských světců; při vstupu do kostela byly nověji, v roce 1783, vztyčeny sochy sv. Mikuláše a sv. Erasma.

Konventní budovy, přiléhající po západní straně ke kostelu, uzavírají třemi dvoutraktovými křídly čtvercový rajský dvůr, čtvrté křídlo tvoří jen ambit. Ve dvou protilehlých křídlech se zachovala diagonálně umístěná schodiště, v západním křídle je valeně zaklenutý refektář, vystupující z budovy konventu samostatným trojosým risalitem (křídlem). Menší samostatný přístavek prevetů se nalézal v severozápadním nároží.

Jednolodní dispozice neorientovaného kostela vznikla průnikem nestejně velkých elipsovitých prostorů, z nichž největší je střední. Přestože je stavba podélná, dochází tak k její silné centralizaci. Poněkud nevhodné dimenze iónských pilastrů v interiéru, s nadměrně vysokým kladím a nízce položenou klenbou, vedly mnohé badatele k úvahám, že tento kostel nepatří do tzv. radikální skupiny. Kostel je však prostorově řešen osobitě a dotváří tak soubor chrámových architektur zmíněné skupiny. Během své dlouhodobé výstavby byl patrně poněkud pozměněn jen v proporcích. Klenbu kostela zdobí fresky s náměty ze života sv. Františka z Pauly a z mariánské legendy; výmalba pochází snad z doby kolem roku 1770 a nelze vyloučit, že vyšla z okruhu Josefa Kramolína, který je určitě autorem iluzivní architektury hlavního oltáře. Větší část zařízení (oltáře a varhany s balustrádou kruchty) vznikla po dokončení kostela, některé kusy byly vyhotoveny až koncem 18. století (klasicistní kazatelna) a na počátku 19. století (tabernákly oltářů). Pozoruhodný je soubor barokních soch u varhan, kde putti s hudebními nástroji vytvářejí celou kapelu. Nejvýznamnějšími uměleckými díly jsou pozdně gotická socha Madony a především obrazy Petra Brandla z let 1725-26 na protějškových oltářích sv. Františka z Pauly a sv. Jana Nepomuckého. Z mladšího vybavení jsou umělecky cenná plátna Josefa Führicha z roku 1831.

PhDr. Pavel Vlček, Encyklopedie českých klášterů. LIBRI 1997

Literatura: A. Matějček, Nová Paka, PNU 1945; H. G. Franz, Bauten und Baumester d. Barockzeit in Böhmen, Leipzig 1962, 75 a pozn. 136 na s. 228.

Současnost: Kostel je přístupný o bohoslužbách či při koncertech, zbývající část kláštera je sídlem Nemocnice v Nové Pace a Léčebny dlohodobě nemocných. Klášter se nachází na vyvýšeném místě a je dobře viditelný od autobusového nádraží. Přístupová cesta je velmi strmá a začíná na křižovatce pod náměstím, je také možno přijít schodištěm, které ústí přímo naproti kostelu.

 

 

OBRAZEM: Nová Paka, město s plným šuplíkem projektů

NOVINKY Z KLÁŠTERA V ROCE 2021

Dobrá spolupráce a dílo je hotovo

Život bez bariér, z. ú. má z důvodu přestavby jednoho z objektů  konkrétně bývalého kláštera ztížený přístup do areálu. Jedinou přístupovou komunikací je západní cesta od Podlevína. Po zimě plná bláta  a hlubokých vyjetých kolejí. Denně do služeb a dílen dojíždí desítky zaměstnanců nebo klientů Života bez bariér. Cestu využívá dodavatelská firma k navážení materiálu a dojíždí dalších několik vozů s pracovníky stavby. Cestu využívá i široká veřejnost. Slovo dalo slovo a cestu se podařilo provizorně opravit.

"Vydržet, nevzdát se" - Článek v Jičínském deníku

ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY V AREÁLU KLÁŠTERA V NOVÉ PACE

Nové vybavení a zařízení do kláštera v Nové Pace

Život bez bariér, z. ú. realizuje rozsáhlý projekt celkové revitalizace části bývalého kláštera v Nové Pace. Prostory v objektu budou sloužit pro poskytování sociálních a navazujících služeb, které naše organizace provozuje. Novinkou budou i rozšířené prostory sociální služby denního stacionáře pro cílovou skupinu osob s Alzheimerovou chorobou a demencí. Opravené prostory potřebují i veškeré vybavení a zařízení.

Nezisková organizace Život bez bariér křísí novopacký klášter

Poznáváme Česko a my

Bývalý klášter v Nové Pace dostane novou tvář i funkci

na webových stránkách firmy MBQ s. r. o., která nám provádí rekonstrukci, tak o nás pěkně píše, děkujeme.


Zdroj: https://www.mbquality.cz

STAVEBNÍ PRÁCE V KLÁŠTEŘE V NOVÉ PACE ZAHÁJENY

Jitka Fučíková: Člověk musí být občas nad věcí

Česká televize na klášteře

Dne 29. 12. 2020 natočila Česká televize reportáž o rekonstrukci novopackého kláštera. Děkujeme redaktorovi Přemyslu Šrámkovi a jeho kameramanovi za krásně zpracované 2 reportáže vysílané dne 29. 12. v 15.00 hod. na ČT 24 a v 18.00 hod. Na ČT1.

Česká televize natáčela rekonstrukci kláštera

Na České televizi byli včera 29. 12. 2020 odvysílány 2 rozdílné reportáže o rekonstrukci budovy bývalého novopackého kláštera Paulánů a také bývalé nemocnice. První reportáž byla odvysílaná na ČT24 v 15. hodin (čas 12:38) najdete ji zde a druhá byla odvysílaná v hlavních zprávách – Události v regionech v 18.

Opuštěný klášter opět ožívá, po letech bude sloužit lidem

Opuštěný klášter ožívá, opět bude sloužit lidem

28.12.2020, Iva Kovářová

Roky připravovaný projekt na přestavbu novopackého kláštera se dočkal před koncem roku realizace. Semilská firma MBQ opraví za více než sto milionů během čtrnácti měsíců zhruba polovinu nejstarší kamenné stavby města, která bude sloužit nejen místním obyvatelům.

V Nové Pace byla zahájena rekonstrukce bývalého paulánského kláštera, který sloužil do orku 2004 jako oblastní nemocnice. Stavba za 107 milionů má být předána za 14 měsíců. Foto: Iva Kovářová a ŽBB | Foto: Deník / Iva Kovářová

Stránky